[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Amborella trichopoda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám zh:无油樟; odebírám cs:Amborella trichopoda
m →‎top: kurzíva do ib
 
(Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{ Taxobox
{{Taxobox
| název kurzívou = ano
| barva = lightgreen
| jméno = ''Amborella''
| jméno = ''Amborella trichopoda''
| obrázek = Amborella trichopoda (3173820625).jpg
| obrázek = Amborella trichopoda (3173820625).jpg
| popisek = ''Amborella trichopoda'', samčí větévka
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| velikost obrázku = 258 px
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| řád = '''''Amborellales'''''
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'')
| čeleď = '''''Amborellaceae'''''
| rod = '''''Amborella'''''
| řád = '''''Amborellales'''''
| čeleď = '''''Amborellaceae'''''
| binomické jméno = Amborella trichopoda
| rod = '''''Amborella'''''
| binomické jméno = Amborella trichopoda
| druh popsal = [[Henri Ernest Baillon|Baill.]], 1869
}}
}}
'''''Amborella trichopoda''''' je jediný druh rodu '''''Amborella''''' čeledi '''''Amborellaceae''''' i samostatného řádu '''''Amborellales'''''. Stojí podle nejnovějších výzkumů na samém základu vývojového stromu [[krytosemenné|krytosemenných rostlin]]. Jediný žijící zástupce této čeledi je tedy považován za nejpůvodnější krytosemennou rostlinu.
'''''Amborella trichopoda''''' je jediný žijící zástupce rodu '''''Amborella''''', čeledi '''''Amborellaceae''''' i samostatného řádu '''''Amborellales'''''. Mezi krytosemennými rostlinami zaujímá zcela jedinečné postavení, jde totiž o bazální linii krytosemenných, jediného žijícího potomka starobylé evoluční větve, která se od všech ostatních krytosemenných oddělila jako první (a dožila se dneška).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Drew
| jméno = Bryan
| spoluautoři = et al.
| titul = Another Look at the Root of the Angiosperms Reveals a Familiar Tale
| periodikum = Systematic Biology
| datum vydání = 2014
| ročník = 63
| číslo = 3
| doi = 10.1093/sysbio/syt108
| url = https://academic.oup.com/sysbio/article/63/3/368/1648791
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Soltis
| jméno = Pamela
| titul = Darwin review: angiosperm phylogeny and evolutionary radiations
| periodikum = Proc. R. Soc. B.
| datum vydání = 2019
| ročník = 286
| doi = 10.1098/rspb.2019.0099
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/full/10.1098/rspb.2019.0099
}}</ref> Jinými slovy se dá říci, že kdybychom chtěli rozdělit krytosemenné na dvě přirozené (monofyletické) skupiny, nebyly by to tradiční jednoděložné a dvouděložné, ale ''Amborella'' a všechny ostatní.


''Amborella trichopoda'' je dvoudomá [[dřevina]] s dvouřadě uspořádanými tuhými [[list]]y a drobnými bělavými [[květ]]y. Vyskytuje se pouze na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]]. Tato rostlina má starobylou stavbu dřeva (v [[xylém]]u najdeme jen [[cévice]], [[Céva (botanika)|cévy]] jí chybí) a také uspořádání květů vykazuje některé starobylé znaky.
== Charakteristika ==


== Popis ==
''Amborella trichopoda'' je dvoudomý stálezelený keř rostoucí na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]]. Listy jsou jednoduché, kožovité, střídavé, bez palistů. Květy jsou drobné, jednopohlavné, v úžlabních květenstvích. Nápadné zbytky druhého pohlaví svědčí o tom, že původně byly květy oboupohlavné. Bělavé okvětí sestává z neustáleného počtu 5-8 plátků. Tyčinky mají plochou nitku s prašníkem na vrcholu. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] v samičích květech [[apokarpní]], v kruhu, z 5-8 volných plodolistů, s kratší [[blizna|bliznovou]] částí na vrcholu. V každém [[plodolist]]u je jedno [[vajíčko]]. Plody připomínají [[peckovice|peckovici]].
[[Soubor:Amborella.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Nákres samičího květu amborely (''Amborella trichopoda''); skutečná velikost asi 4 mm]]
''Amborella trichopoda'' je dvoudomý stálezelený [[keř]] nebo nízký [[strom]]. [[List]]y jsou jednoduché, kožovité, střídavé, dvouřadě rozložené, bez [[palist]]ů. Okraj [[čepel listová|čepele]] je nezřetelně zubatý, [[žilnatina (botanika)|žilnatina]] listů je zpeřená.


Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné, v úžlabních [[květenství]]ch. Bělavé okvětí sestává z neustáleného počtu asi 7 až 11 plátků. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je v samčích květech mnoho, prašníky jsou jen málo odlišené od ploché nitky. V samičích květech jsou zastoupeny i sterilní, redukované tyčinky ([[Patyčinka|staminodia]]), což naznačuje, že původně byly květy oboupohlavné. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] v samičích květech je svrchní, apokarpní a tvoří je 5 až 6 volných plodolistů uspořádaných v kruhu, v podstatě bez čnělky, s [[blizna|bliznovou]] částí na vrcholu. V každém [[plodolist]]u je jedno [[vajíčko]] s laterální placentací. Plodolisty vyzrávají v souplodí [[peckovice|peckovic]].<ref name="judd" /><ref name="watson0">{{Citace elektronické monografie
Archaické znaky, svědčící o starobylém původu, se týkají především stavby dřeva, které neobsahuje pravé [[céva (botanika)|cévy]], dále pak stavby generativních orgánů. Volné pestíčky mají okraje k sobě přitisklé, dosud však nesrostlé.
| příjmení = Watson
| jméno = L.
| příjmení2 = Dallwitz
| jméno2 = M.J.
| odkaz na autora =
| titul = The Families of Flowering Plants
| url = http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070607053426/http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/
| datum archivace = 07-06-2007
| nedostupné = ano
}}</ref><ref name="apg" />


Na některých samčích stromech mohou vzácně rozkvétat i oboupohlavné květy a byly zaznamenány i případy kompletní změny pohlaví některých jedinců (ke změně pohlaví, tedy k vytvoření květů opačného pohlaví, došlo z roku na rok).<ref>{{Citace periodika
== Zástupci ==
| příjmení = Anger
* ''Amborella trichopoda''
| jméno = Nicolas
| spoluautoři = et al.
| titul = Dioecy in Amborella trichopoda: evidence for genetically based sex determination and its consequences for inferences of the breeding system in early angiosperms
| periodikum = Annals of botany
| datum vydání = 2017
| ročník = 119
| doi = 10.1093/aob/mcw278
| url = https://www.researchgate.net/publication/312605953_Dioecy_in_Amborella_trichopoda_evidence_for_genetically_based_sex_determination_and_its_consequences_for_inferences_of_the_breeding_system_in_early_angiosperms
}}</ref>


<gallery widths="200" heights="200">
== Externí odkazy ==
Soubor:Amborella2.jpg|Větévka ''Amborella trichopoda''
Soubor:Amborella trichopoda (3065968016) fragment.jpg|Samčí květenství ''Amborella trichopoda''
Soubor:Amborella trichopoda (3065965956)-2.jpg|Detail samčího květu
</gallery>

== Rozšíření ==
Druh ''Amborella trichopoda'' je endemit [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonie]]. Vyskytuje se v podrostu vlhkých horských lesů.<ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
| jméno = et al.
| odkaz na autora =
| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach
| vydavatel = Sinauer Associates Inc.
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 9780878934034
| kapitola =
| strany =
| jazyk = en
}}</ref> V&nbsp;[[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] není veden jako ohrožený.<ref name="redl">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The IUCN red list of threatened species
| url = http://www.iucnredlist.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2013
| datum přístupu = 01.05.2014
| vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources
| místo =
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130814224241/http://www.iucnredlist.org/
| datum archivace = 2013-08-14
| nedostupné = ano
}}</ref>

== Taxonomie ==
{{Box-hlava}}&nbsp;Postavení amborely v rámci krytosemenných&nbsp;{{Klad|{{Klad
|1={{Klad
|popisek2=&nbsp;&nbsp;Krytosemenné&nbsp;&nbsp;
|1=Nahosemenné

|2={{Klad

|1=&nbsp;'''''Amborellales'''''
|2={{Klad
|1=&nbsp;Leknínotvaré (''Nymphaeales'')
|2={{Klad
|1=&nbsp;''Austrobaileyales''
|2=&nbsp;Ostatní krytosemenné<br />
&nbsp;(''Mesangiospermae'')
}}
}}
}}
}}
}}}}{{Box-pata}}Rod ''Amborella'' byl v tradiční taxonomii řazen na základě morfologických znaků (zejména vypouklé [[květní lůžko|receptákulum]] a [[peckovice]]) do řádu [[vavřínotvaré]] (''Laurales'').
V systému [[systém APG|APG I]] z roku 1998 je čeleď ''Amborellaceae'' ponechána nezařazená do řádu v rámci bazálních dvouděložných. Na samém konci 90. let byly publikovány další studie založené na [[Fylogenetická analýza|fylogenetických analýzách]] [[Sekvence nukleové kyseliny|sekvencí]] genů, které čím dál přesvědčivěji ukazovaly, že ''Amborella'' je nejen jednou z bazálních linií krytosemenných, ale přímo sesterskou linií ostatních krytosemenných (tedy že je v rámci krytosemenných ''nejvíce'' bazální)<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Parkinson
| jméno = Christopher
| spoluautoři = et al.
| titul = Multigene analyses identify the three earliest lineages of extant flowering plants
| periodikum = Current Biology
| datum vydání = 1999
| ročník = 9
| číslo = 24
| doi = 10.1016/S0960-9822(00)80119-0
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0960982200801190
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Soltis
| jméno = Douglas
| spoluautoři = et al.
| titul = Angiosperm phylogeny inferred from 18s rDNA, rbcL, and atpB sequences
| periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society
| datum vydání = 2000
| ročník = 133
| doi = 10.1111/j.1095-8339.2000.tb01588.x
| url = https://academic.oup.com/botlinnean/article/133/4/381/2557057
}}</ref>. V systému [[Systém APG III|APG III]] z roku 2009 je pak čeleď ''Amborellaceae'' zařazena do řádu ''Amborellales''. Druh ''Amborella trichopoda'' je shledán nejbazálnějším žijícím zástupcem [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin. Je řazen do skupiny tří vývojově starých větví [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]] rostlin, nazývané ''anita group''. Archaické znaky, svědčící o starobylém původu, se týkají především stavby dřeva, které neobsahuje pravé [[céva (botanika)|cévy]], dále pak stavby generativních orgánů. [[Gyneceum (botanika)|Pestíčky]] samičích květů jsou volné a mají okraje k sobě přitisklé, dosud však nesrostlé. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] mají ploché nitky a málo rozlišenou prašníkovou část.<ref name="judd" /><ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| jazyk = en
}}</ref>

== Mitochondriální genom ==
''Amborella'' má fascinující skladbu [[Mitochondrie|mitochondriálního]] [[genom]]u: je velmi rozsáhlý (asi 3,9 Mbp, přibližně sedmkrát větší než je u krytosemenných běžné), což souvisí s tím, že kromě vlastních genů obsahuje i geny nebo celé bloky mitochondriálních genů několika dalších rostlin. Jako zdroj těchto cizorodých genů byly identifikovány [[zelené řasy]], [[mechorosty]] i další krytosemenné rostliny, zejména [[vyšší dvouděložné]]. Mezi zdrojové organismy s vysokou pravděpodobností patří i bambusy rodu ''[[Bambus (rod)|Bambusa]]'' nebo [[Skočec obecný|skočce]] (''Ricinus''), které se však na Nové Kaledonii nevyskytují. Kromě nejasného molekulárního a cytologického mechanismu těchto [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálních genových transferů]] a jejich obrovského rozsahu tak přibývá i otázka, jak (a kdy) se vůbec mohly geny bambusů a skočců do mitochondriálního genomu amborely dostat. V případě genů řas nebo mechů se uvažuje o roli [[epifyt]]ismu, který je v tropických lesích běžný. V případě genů krytosemenných rostlin se pak hypotetizuje o roli parazitických rostlin z řádu [[santálotvaré]] (''Santalales''), jejichž geny jsou v mitochondriálním genomu amborely zastoupeny také.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bergthorsson
| jméno = Ulfar
| spoluautoři = et al.
| titul = Massive horizontal transfer of mitochondrial genes from diverse land plant donors to the basal angiosperm Amborella
| periodikum = PNAS
| datum vydání = 2004
| ročník = 101
| doi = 10.1073/pnas.0408336102
| url = https://www.pnas.org/content/pnas/101/51/17747.full.pdf
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rice
| jméno = Danny
| spoluautoři = et al.
| titul = Horizontal Transfer of Entire Genomes via Mitochondrial Fusion in the Angiosperm Amborella
| periodikum = Science
| datum vydání = 2013
| ročník = 342
| doi = 10.1126/science.1246275
| url = https://www.researchgate.net/profile/Danny-Rice/publication/259395520_Horizontal_Transfer_of_Entire_Genomes_via_Mitochondrial_Fusion_in_the_Angiosperm_Amborella/links/00b7d532ad96788836000000/Horizontal-Transfer-of-Entire-Genomes-via-Mitochondrial-Fusion-in-the-Angiosperm-Amborella.pdf
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Taylor
| jméno = Nathan
| spoluautoři = et al.
| titul = The Complete Moss Mitochondrial Genome in the Angiosperm Amborella Is a Chimera Derived from Two Moss Whole-Genome Transfers
| periodikum = Plos One
| datum vydání = 2015
| doi = 10.1371/journal.pone.0137532
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0137532
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Poncet
| jméno = Valérie
| spoluautoři = et al.
| titul = Amborella – bearing witness to the past?
| periodikum = Annual Plant Reviews
| datum vydání = 2019
| ročník = 2
| doi = 10.1002/9781119312994.apr0689
| url = http://www.ens-lyon.fr/RDP/IMG/pdf/poncet_et_al_amborella_witness.pdf
}} {{Wayback|url=http://www.ens-lyon.fr/RDP/IMG/pdf/poncet_et_al_amborella_witness.pdf |date=20210504135236 }}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Amborella trichopoda}}
* [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny]
* [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny]
* [http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/www/amborell.htm The Families of Flowering Plants: ''Amborellaceae'']
* [http://delta-intkey.com/angio/www/amborell.htm The Families of Flowering Plants: ''Amborellaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/amborell.htm |date=20050212224756 }}
{{Taxonbar|from=Q310470}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Amborellaceae]]
[[Kategorie:Amborellales]]
[[Kategorie:Nižší dvouděložné]]


[[Kategorie:Amborellaceae]]
[[de:Amborella trichopoda]]
[[Kategorie:Flóra Tichomoří]]
[[fi:Amborella trichopoda]]
[[Kategorie:Endemity flóry Nové Kaledonie]]
[[fr:Amborella trichopoda]]
[[id:Amborella trichopoda]]
[[ko:암보렐라]]
[[no:Amborella trichopoda]]
[[pl:Amborella trichopoda]]
[[tr:Amborella trichopoda]]
[[zh:无油樟]]

Aktuální verze z 15. 10. 2023, 18:39

Jak číst taxoboxAmborella trichopoda
alternativní popis obrázku chybí
Amborella trichopoda, samčí větévka
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
ŘádAmborellales
ČeleďAmborellaceae
RodAmborella
Binomické jméno
Amborella trichopoda
Baill., 1869
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amborella trichopoda je jediný žijící zástupce rodu Amborella, čeledi Amborellaceae i samostatného řádu Amborellales. Mezi krytosemennými rostlinami zaujímá zcela jedinečné postavení, jde totiž o bazální linii krytosemenných, jediného žijícího potomka starobylé evoluční větve, která se od všech ostatních krytosemenných oddělila jako první (a dožila se dneška).[2][3] Jinými slovy se dá říci, že kdybychom chtěli rozdělit krytosemenné na dvě přirozené (monofyletické) skupiny, nebyly by to tradiční jednoděložné a dvouděložné, ale Amborella a všechny ostatní.

Amborella trichopoda je dvoudomá dřevina s dvouřadě uspořádanými tuhými listy a drobnými bělavými květy. Vyskytuje se pouze na Nové Kaledonii. Tato rostlina má starobylou stavbu dřeva (v xylému najdeme jen cévice, cévy jí chybí) a také uspořádání květů vykazuje některé starobylé znaky.

Nákres samičího květu amborely (Amborella trichopoda); skutečná velikost asi 4 mm

Amborella trichopoda je dvoudomý stálezelený keř nebo nízký strom. Listy jsou jednoduché, kožovité, střídavé, dvouřadě rozložené, bez palistů. Okraj čepele je nezřetelně zubatý, žilnatina listů je zpeřená.

Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné, v úžlabních květenstvích. Bělavé okvětí sestává z neustáleného počtu asi 7 až 11 plátků. Tyčinek je v samčích květech mnoho, prašníky jsou jen málo odlišené od ploché nitky. V samičích květech jsou zastoupeny i sterilní, redukované tyčinky (staminodia), což naznačuje, že původně byly květy oboupohlavné. Gyneceum v samičích květech je svrchní, apokarpní a tvoří je 5 až 6 volných plodolistů uspořádaných v kruhu, v podstatě bez čnělky, s bliznovou částí na vrcholu. V každém plodolistu je jedno vajíčko s laterální placentací. Plodolisty vyzrávají v souplodí peckovic.[4][5][6]

Na některých samčích stromech mohou vzácně rozkvétat i oboupohlavné květy a byly zaznamenány i případy kompletní změny pohlaví některých jedinců (ke změně pohlaví, tedy k vytvoření květů opačného pohlaví, došlo z roku na rok).[7]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh Amborella trichopoda je endemit Nové Kaledonie. Vyskytuje se v podrostu vlhkých horských lesů.[4]Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN není veden jako ohrožený.[8]

 Postavení amborely v rámci krytosemenných 

Nahosemenné

  Krytosemenné  

 Amborellales

 Leknínotvaré (Nymphaeales)

 Austrobaileyales

 Ostatní krytosemenné
 (Mesangiospermae)

Rod Amborella byl v tradiční taxonomii řazen na základě morfologických znaků (zejména vypouklé receptákulum a peckovice) do řádu vavřínotvaré (Laurales).

V systému APG I z roku 1998 je čeleď Amborellaceae ponechána nezařazená do řádu v rámci bazálních dvouděložných. Na samém konci 90. let byly publikovány další studie založené na fylogenetických analýzách sekvencí genů, které čím dál přesvědčivěji ukazovaly, že Amborella je nejen jednou z bazálních linií krytosemenných, ale přímo sesterskou linií ostatních krytosemenných (tedy že je v rámci krytosemenných nejvíce bazální)[9][10]. V systému APG III z roku 2009 je pak čeleď Amborellaceae zařazena do řádu Amborellales. Druh Amborella trichopoda je shledán nejbazálnějším žijícím zástupcem krytosemenných rostlin. Je řazen do skupiny tří vývojově starých větví nižších dvouděložných rostlin, nazývané anita group. Archaické znaky, svědčící o starobylém původu, se týkají především stavby dřeva, které neobsahuje pravé cévy, dále pak stavby generativních orgánů. Pestíčky samičích květů jsou volné a mají okraje k sobě přitisklé, dosud však nesrostlé. Tyčinky mají ploché nitky a málo rozlišenou prašníkovou část.[4][6]

Mitochondriální genom

[editovat | editovat zdroj]

Amborella má fascinující skladbu mitochondriálního genomu: je velmi rozsáhlý (asi 3,9 Mbp, přibližně sedmkrát větší než je u krytosemenných běžné), což souvisí s tím, že kromě vlastních genů obsahuje i geny nebo celé bloky mitochondriálních genů několika dalších rostlin. Jako zdroj těchto cizorodých genů byly identifikovány zelené řasy, mechorosty i další krytosemenné rostliny, zejména vyšší dvouděložné. Mezi zdrojové organismy s vysokou pravděpodobností patří i bambusy rodu Bambusa nebo skočce (Ricinus), které se však na Nové Kaledonii nevyskytují. Kromě nejasného molekulárního a cytologického mechanismu těchto horizontálních genových transferů a jejich obrovského rozsahu tak přibývá i otázka, jak (a kdy) se vůbec mohly geny bambusů a skočců do mitochondriálního genomu amborely dostat. V případě genů řas nebo mechů se uvažuje o roli epifytismu, který je v tropických lesích běžný. V případě genů krytosemenných rostlin se pak hypotetizuje o roli parazitických rostlin z řádu santálotvaré (Santalales), jejichž geny jsou v mitochondriálním genomu amborely zastoupeny také.[11][12][13][14]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. DREW, Bryan, et al. Another Look at the Root of the Angiosperms Reveals a Familiar Tale. Systematic Biology. 2014, roč. 63, čís. 3. Dostupné online. DOI 10.1093/sysbio/syt108. 
  3. SOLTIS, Pamela. Darwin review: angiosperm phylogeny and evolutionary radiations. Proc. R. Soc. B.. 2019, roč. 286. Dostupné online. DOI 10.1098/rspb.2019.0099. 
  4. a b c JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  5. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007. (anglicky) 
  6. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  7. ANGER, Nicolas, et al. Dioecy in Amborella trichopoda: evidence for genetically based sex determination and its consequences for inferences of the breeding system in early angiosperms. Annals of botany. 2017, roč. 119. Dostupné online. DOI 10.1093/aob/mcw278. 
  8. The IUCN red list of threatened species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-14. (anglicky) 
  9. PARKINSON, Christopher, et al. Multigene analyses identify the three earliest lineages of extant flowering plants. Current Biology. 1999, roč. 9, čís. 24. Dostupné online. DOI 10.1016/S0960-9822(00)80119-0. 
  10. SOLTIS, Douglas, et al. Angiosperm phylogeny inferred from 18s rDNA, rbcL, and atpB sequences. Botanical Journal of the Linnean Society. 2000, roč. 133. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1095-8339.2000.tb01588.x. 
  11. BERGTHORSSON, Ulfar, et al. Massive horizontal transfer of mitochondrial genes from diverse land plant donors to the basal angiosperm Amborella. PNAS. 2004, roč. 101. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.0408336102. 
  12. RICE, Danny, et al. Horizontal Transfer of Entire Genomes via Mitochondrial Fusion in the Angiosperm Amborella. Science. 2013, roč. 342. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1246275. 
  13. TAYLOR, Nathan, et al. The Complete Moss Mitochondrial Genome in the Angiosperm Amborella Is a Chimera Derived from Two Moss Whole-Genome Transfers. Plos One. 2015. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0137532. 
  14. PONCET, Valérie, et al. Amborella – bearing witness to the past?. Annual Plant Reviews. 2019, roč. 2. Dostupné online. DOI 10.1002/9781119312994.apr0689.  Archivováno 4. 5. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]